8 trendů v kvalitě pro následujících 10 letech

thumb

Vědci z Institutu pro integrované utváření kvality (Integrierte Qualititätsgestaltung) rakouské univerzity Johannese Keplera v Linci provedli společně s Quality Austria studii „Kvalita 2030“, v níž se zabývali otázkou, jak se bude pojem kvality vyvíjet v následujících deseti letech. Do tohoto projektu se zapojilo také deset významných rakouských společností, například Lenzing, BWT, Infineon Austria či KEBA.

„Quality Austria je od samotného začátku pionýrem v oblasti kvality. Proto pro nás bylo opravdu strašně zajímavé mít možnost zabývat se kvalitativními nároky roku 2030 za pomoci vědecky založené studie,“ vysvětluje Anni Koubek, manažerka pro inovace a prokuristka Quality Austria. Pro vytvoření studie „Kvalita 2030“, zadané Quality Austria, analyzovali vědci z Univerzity Johannese Kepler (JKU) v Linci více než rok a půl trendy, sbírali zprávy a pořádali workshopy se zapojenými společnostmi a vědci. Do příprav studie byly zapojeny B2B i B2C společnosti rozličných velikostí a zaměření. Dojde-li totiž na otázku trendů, je nutné si uvědomit, že jsou významné skutečně pro všechny a ne jen pro úzkou skupinu.

 

Na základě sesbíraných údajů se vyprofilovalo celkem osm trendů:

1. Jednoduchost: zvýšení intuitivnost ovládání

Nákupní rozhodování je stále rychlejší a rychlejší. Tomu odpovídá i krátkou dobu trvající pozornost zákazníků při nákupech na internetu. „Budoucnost je tedy v jednoduchosti, pohodlnosti a nenáročnosti. Pokud organizace tato zákaznická očekávání nenaplní, čelí riziku jejich ztráty,“ nastiňuje možný vývoj vedoucí projektu, Melanie Wiener z Univerzity Johannese Keplera v Linci (JKU). Při online nákupech je totiž konkurenční boj o zákazníka často je otázkou jednoho kliknutí myši. A především velké mezinárodní koncerny už nastavili v rámci intuitivního ovládání a u nákupů na jedno kliknutí laťku hodně vysoko.

 

2. Udržitelnost: Evropa má více zdrojů, než se čekalo

Zatímco v průběhu několika posledních let jsou baterky v mobilech dokonce tak zabudovány, že je samotný uživatel není schopen ani vyměnit, trend budoucnost míří směrem k cirkulární ekonomice. Aby ta však mohla efektivně fungovat, musí být všechny prvky nastavené už při jejich samotné výrobě tak, aby mohly být jednoduše opravitelné případně vyměnitelné. Plus, na konci životního cyklu produktů mají být jejich části znovu využity nebo recyklovány. „Evropa je ve své podstatě chudá na přírodní zdroje, když se ale podíváme například na stavební materiály, v nichž jsou znovu využity různé přírodní zdroje, tak si můžeme říct, že jsme naopak na zdroje kontinent velmi bohatý,“ vysvětluje předseda Institutu pro integrované utváření kvality (Integrierte Qualititätsgestaltung) a vedoucí studie profesor Erik Hansen.

 

3. Přesvědčivost: Organizace musí dle jejich hodnot také žít

Greenwashing má být pro společnosti v budoucnu složitější. Koncerny, u nichž jsou sice splněny požadavky na kvalitu, které ale udržitelné hodnoty jen hlásají, ale neřídí se dle nich, musí počítat s bojkotem ze strany zákazníků. „Důvěra a transparentnost jsou hodnoty, které budou v budoucnu v oblasti kvality nabírat na významu,“ vysvětlují experti.

 

4. Digitalizace: algoritmy mohou činit rozhodnutí

Stejně jako u autonomních aut může digitalizace v budoucnu dojít tak daleko, že se budou rozhodnutí společností zakládat na „Big Data“. „Kdo říká, že chytré algoritmy jsou stejně dobré jako strategie,“ ten se bude nad výsledky studie vskutku podivovat.

 

5. Certifikace: zákazníci chtějí nezávislé kontroly

Zákazníci jsou více kritičtí vůči influencerům, i když by tito měli třeba i tisíce sledujících. Mladí lidé si více uvědomují a všímají faktu, že hvězdy sociálních médií jsou často placeny za nabízení produktů na YouTube nebo dalších platformách. „Někomu, kdo je koupený, obecně neradi důvěřujeme. Většina z nás má raději prověřenou kvalitu potvrzenou certifikací od nezávislé instituce," říká expertka Wiener. Ze strany společností zní přání na zpřehlednění certifikací dle jednotlivých standardů, jejichž počet neustále narůstá a často se v nich organizace neorientují.

 

6. Individualizace: Sběr dat nabude na významu

Velká poptávka zákazníků po standardizovaných masových produktech, jak ji známe z dob minulých, stále více ustupuje přání mít zboží a služby střižené na míru. Individualizace může mimo jiného vést k dalšímu nárůstu sběru dat a s tím souvisejícím právním i bezpečnostním otázkám.

 

 

7. Kvalitativní paradox – produkty musí rychle na trh

Zákazníci si přejí stále menší časové rozestupy mezi novými vydáními produktů. Rychlost a inovativnost se v mnoha oborech počítá více než bezchybnost, protože díky nim získává společnost konkurenční výhodu na trhu. „Čím větší je podíl softwaru na daném produktu, tím rychleji je také uveden na trh, protože případné nedostatky mohou být následně odstraněny vydáním aktualizace“, vysvětluje kvalitativní paradox Wiener.

 

8. Flexibilita: odstranění hierarchických a byrokratických struktur

Značné množství organizačních struktur v rakouských i českých společnostech je postaveno na hierarchickém a byrokratickém principu. Typický organigram organizace se skládá z pěti úrovní. Avšak aby společnosti obstály v této rychlé době, musí přejít na flexibilnější formy řízení. Jeden z účastníků projektu dokonce v rámci své organizace zcela odstranil manažerskou hierarchii. Namísto ní rozdělil spolupracovníkům role v rámci jejich projektových týmů. To pro ně znamená sice více svobody, ale také více odpovědnosti za jejich činy.

 

Závěr

„Jak ukazují výsledky studie, trendy v chápání kvality sahají od těch „menších“ týkajících se požadavků kladených na samotné produkty až po ty „velké“ systémové. To také znamená, že význam termínu „kvalita“ je chápán čím dál tím šířeji,“ objasňuje Wiener. „Tento vývoj má rovněž za následek, že společnosti, které chtějí v budoucnosti mít úspěch, se musí soustředit na kvalitativní požadavky nejen zákazníků, ale také například zainteresovaných stran,“ závěrem uvádí Hansen.

 

O studii

Experti a vědci z různých organizací zahájili v červnu 2018 projekt „Kvalita 2030“ s cílem identifikovat trendy a jejich směřování s ohledem na budoucnost požadavků kladených na kvalitu. Vedle Quality Austria, která vytvoření studie u Institutu pro integrované utváření kvality (Integrierte Qualititätsgestaltung) na Univerzitě Johannese Keplera v Linci poptala, se na studii podíleli následující společnosti: AVL LIST, BWT, Erdal, Infineon, geriatrická zdravotnická zařízení města Graz, Grüne Erde, KEBA, neoom group, Lenzing a TGW.

 

Kontaktní osoby ke studii Kvalita 2030

Prof. Erik G. Hansen

Head of Institute for Integrated Quality Design (IQD) der JKU Linz

E-Mail

Anni Koubek

Authorized Representative for Innovation, Business Development Certification Quality, Quality Austria

E-Mail

Melanie Wiener, MBA

Study Leader „Qualität 2030“, Johannes Kepler Universität Linz (JKU), qualityaustria Netzwerkpartner, Productexpert NQR

E-Mail