8 tipů proti psychickému stresu na pracovišti očima lékaře a psychologa Dr. Günthera Schreibera

thumb

Neustálé zrychlování, trvalá dostupnost i potřeba perfekcionismu jsou již dlouho součástí moderního pracovního světa. Pandemie koronaviru a různá omezení jen přidaly další stresové faktory. „Záplava zpáv i stále nová pravidla vedou k nárůstu úzkostných poruch a deprese. Ty mohou vyústit až v syndrom vyhoření,“ vysvětluje lékař pro všeobecné lékařství, psychosomatickou medicínu a psychoterapii Dr. Günther Schreiber, odborník qualityaustria pro oblast zdravotnictví, a vysvětluje, co mohou zaměstnanci a zaměstnavatelé udělat v rámci prevence a předcházení těmto stavům.

Epidemie COVID-19 obrátila pracovní život vzhůru nohama. Zaměstnanci sedí sami doma na home office a mnozí vedle práce ještě pečují o děti. Někteří sice stále pracují na svém pracovišti, ale musí během ní mít nasazené roušky. Kromě toho trpí i týmový duch, především dodržováním rozestupů. Psychický stres má dopady nejen na samotné zaměstnance, ale také na bezpečnost práce a provozuschopnost celé organizace. Lékař Günther Schreiber, partner qualityaustria, projektový manager a koordinátor pro oblast medicínských produktů uvádí osm praktických tipů, jak se těmto rizikům a hrozbám bránit.

 

1) Podpora týmového ducha ze strany zaměstnavatele

Neustálý přísun informací a sdělení v médiích mohou vyvolat – nebo alespoň zesílit – strach, paniku a pocity bezmocnosti. Zaměstnanci, kteří trpěli podobnými pocity již před vypuknutím koronavirové pandemie, jsou nyní obzvláště náchylní. Jakto? Právě oni totiž mohou mít pocit, že celou situaci předvídali a jejich obavy byly potvrzeny. Jejich frustrace může nakonec vyústit v agresivní chování. „Zaměstnavatelé mají svým zaměstnancům sdělovat věcné a přesné informace, přijímat smysluplná opatření a podporovat jejich solidaritu,“ míní náš odborník na danou problematiku.

 

2) Rozvoj komunikace a zvládání chyb

Narazí-li vedoucí zaměstnanci nebo kolegové u ostatních na negativní výkyvy nálady, měli by prvně vynaložit snahu na vedení otevřeného a konstruktivního rozhovoru, díky němuž mohou zjistit příčiny těchto nálad. Nadřízení mohou následně efektivně reagovat, upravit pracovní podmínky, například změnou pracovní doby, koordinací činností, supervizí atd. Také na zvládání chyb a jejich komunikaci lze pracovat, aby byla celková nálada na pracovišti více pozitivní.

 

3) Online konference a jejich obsah

Bez ohledu na to, jaký nástroj je pro online konference a setkání používán, měly by tyto tvořit spíše výjimku. Protože při pěti a více účastnících je téměř nemožné vést dynamickou a interaktivní komunikaci, aniž by někdo fungoval jako moderátor a zajistil disciplínu v průběhu celého jednání. Nejsou-li, například, mikrofony všech účastníku vypnuty, dochází obvykle k rušení a nepříjemným ozvěnám. Na druhou stranu, pokud má povoleno mluvit vždy pouze jedna osoba, tak trvá dlouho, než mikrofon opět zapne a promluví, tím se reakční doba zbytečně prodlužuje. Nesmíme zapomenout ani na to, že moderování a čtení komentářů v chatu může být rovněž velmi vyčerpávající. Doporučujeme proto při delších online setkáních dělat přestávky, rozdělit některé schůzky do kratších bloků nebo online schůzky v malých skupinách.

 

4) Podpora verbální komunikace

Nonverbální komunikace je nejstarším jazykem na světě. Je také mnohem rychlejší a efektivnější než ta verbální. Podání ruky spolu s dalšími gesty slouží k prolomení bariér a k bližšímu posouzení našeho protějšku. "S ohledem na současná omezení, budeme v komunikaci častěji pociťovat nedorozumění, která mají dopad na vztahy, jejich navazování a reflexi. Proti tomu je v tuto chvíli téměř nemožné bojovat. Šanci spatřuji v podpoře a masivním nárustu verbální komunikace,“ uvádí Schreiber.

 

5) Vysoká motivace spolupracovníků

Menší počet zákazníků může v některých odvětvích vést ke vzniku prostojů a nudě. Paradoxem je, že zaměstnanci pak mohou vnímat jako obtěžování, když do jejich nastaveného klidu a odpočinku najednou přijde zákazník. "My lidé si totiž rychle zvykneme na pohodlí. Skutečným uměním a výzvou je udržet vysokou motivaci zaměstnanců, aby právě v této složité době bojovali za každého zákazníka. To samozřejmě vyžaduje nejen sociální dovednosti jednotlivých manažerů, ale také celkové nastavení firemní kultury,“ zdůrazňuje Schreiber.

 

6) Vhodná obličejová ochrana

Někteří z nás musí v práci mít nasazenou ochranu dýchacích cest po celou dobu. Je důležité myslet na odlišné vlastnosti jednotlivých ochranných prostředků. Profesionální respirátory (FFP2, FFP3) nabízejí sice větší ochranu, ale také mají větší odpor vzduchu, takže vyžadují více síly k dýchání. To může u chronicky nemocných zaměstnanců vést k pocitům dušnosti. „Je nutné zajistit, aby zaměstnanci, kteří nemohou nosit respirátory či ústenky – ať již z fyzických či psychických důvodů – nebyli diskriminováni a bylo pro ně nalezeno nějaké jiné akceptovatelné řešení,“ vysvětluje lékař.

 

7) Různorodá podpora při práci z domova

I při home-office je nutné a smysluplné dodržovat rozdělení dne a jeho harmonogram.  Po hodině práce je doporučeníhodné mít krátkou přestávku doplněnou o nějaký pohyb – nejlépe venku a v případě potřeby i častěji. Kromě toho je nesmírně důležité oddělit pracovní a rodinný život. Snaha zvládnout obě dvě věci zároveň může vést k pocitům přetížení. V případě rodičů – samoživitelů mohou při péči o dítě pomoci například blízcí přátelé nebo chůva. Pokud je to nutné, neměli by se zaměstnanci bát využít podpory a pomoci psychoterapeutů, podpory na telefonu či se zapojit do svépomocných skupin.

 

8) Pěstujte koníčky nebo si najděte nové

Vzpomínka na jiná období krize – a na to, jak jsme je zvládli – nám také může pomoci snížit psychické napětí. Stejně prospěšné může být pěstování koníčků nebo rozvoj nových volnočasových aktivit. Nakonec všem nám může pomoci pauza a opuštění naší klasické role (matka, otec, syn, dcera, manželka ...) a získání času pro sebe, což právě koníčky zajišťují.

 

„Každá organizace je odpovědná za bezpečnost a zdraví svých zaměstnanců a za každého, kdo může být ovlivněn jejich prací. To zahrnuje rovněž ochranu a podporu jejich fyzického a duševního zdraví,“ vysvětluje Eckehard Bauer, MSc, Business Developer pro oblast řízení rizik a bezpečnosti, kontinuitu podnikání a dopravu. Eckehard Bauer považuje systémy řízení za efektivní spojence při tomto úkolu. „Zákoník práce, zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a další související předpisy napomáhají spolu s normami ISO 45001[1] a ISO 22301[2] ke snížení psychické zátěže zaměstnanců a posílení operační schopnosti jejich vlastní organizace,“ dodává odborník.



[1] Systém řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

[2] Systém řízení kontinuity podnikání