Přínos úspěšně zavedeného energetického managementu

25.6.2011

Energetické systémy řízení (EnMS), např. ISO 50001 a EN 16001 se stávají stále více a více důležitými. Jsou vynucovány především novým politickým klimatem. Politický rámec: akční plán EU pro energetickou účinnost.

Energetická účinnost - Energetický management úspěšně zavedený ve firmě

Podle nedávných odhadů Evropské komise bude do roku 2020 z 20% předpokládaného nárůstu energetické účinnosti dosaženo pouhé poloviny. Proto je nutné přijmout určité kroky. V akčním plánu EU týkajícím se energetické účinnosti ze dne 8. března 2011 jsou navržena opatření, která by měla umožnit větší úspory energie. Evropská komise nepředepisuje členským státům žádné závazné cíle pro úsporu energie, nýbrž předkládá návrhy:

Vzorová úloha veřejného sektoru by měla být posílena, včetně zrychlení závazného cíle pro obnovu veřejného bytového fondu. Orgány veřejného sektoru by měly obnovovat nejméně 3% svých budov ročně. Kritérium energetické účinnosti by mělo být zavedeno pro zadávání veřejných zakázek.
Zvýšit účinnost výroby elektřiny a tepla.
V komerčním sektoru jsou požadavky stanoveny na energetickou účinnost průmyslových zařízení, zlepšit poskytování informací MSP, energetické audity a systémy hospodaření s energií pro velké korporace.
V soukromých budovách, ve kterých probíhají již renovace, mohou být zvýšeny nároky na energetickou účinnost spotřebičů.
Komise bude sledovat realizaci akčního plánu a na jaře 2013 předloží zprávu o vývoji. Pokud kontrola EU odhalí, že nebudou dosaženy vytyčené cíle, má Komise v úmyslu přijmout právně závazné cíle na období do roku 2020.

EMS úspěšně zavedený ve firmách

Zejména v Německu jsou vynikající výsledky týkající se snahy o realizaci cíle Komise. Certifikace podle EN 16001 zde hraje odpovídající roli v environmentální politice a ve společnosti vůbec. Bankovní skupina KfW v roce 2009 zpracovala průzkum pro společnosti z výrobního sektoru, obchodu a služeb o energetické účinnosti v malých a středních podnicích.

Lze odvodit následující zjištění:

zlepšení energetické účinnosti vede ke snížení nákladů vydaných na energie a zvýšení konkurenceschopnosti podniků;
snížení spotřeby energie přispívá ke snížení závislosti na dovozu energie;
nižší spotřeba energie znamená méně emisí znečišťujících látek;
příklady z Finska ukazují, že u malých a středních podniků se(MSP) do dvou let po zavedení systému energetického managementu dvě třetiny úspor se týkaly pohonných hmot;
na zavedení systému hospodaření s energií v průmyslu německá vláda navrhla plán ve čtyřfázový plán (2008-2013);
otázka energetické účinnosti nebo úspory nákladů na energie je má významným faktorem pro malé a střední podniky;
zvýšené ceny energie, širší spektrum informací o provozních úsporách, stejně jako pobídky ke zvýšení podílu organizací k této činnosti;
zavedení EnMS není automaticky (pro energetický sektor není nikdo zodpovědný, náklady na energii jsou považovány za fixní náklady, zaměstnanci vidí své "pracoviště", jak optimalizovat a splňovat skeptičtější analýzy a změny);
zavedení EnMS podporuje systematické úsporné chování;
Největší překážkou pro snížení spotřeby energie spočívá v nedostatku znalostí o vlastní interní spotřebě energie v organizaci v členění na jednotlivé procesy a zařízení;

Závěry z toho vyplývající:

EMS je osvědčeným nástrojem pro zlepšení energetické účinnosti a tím i snížení emisí CO2. Zahrnuje všechna opatření, organizačních a technických procesy, které jsou plánovány a prováděny s cílem poskytnout potřebné služby s minimální spotřebou energie.

Bez zavedení EnMS s měřícím zařízením, odpovědnosti a odpovídající organizační struktury pro zvýšení energetické účinnosti je toto problamatické.